2014

V úterý 22. 7. jsme navštívili Muzeum Fotoateliér Seidel. Muzeum je v krásně zrekonstruovaném domě, který patřil rodině fotografa Seidela. Navštívili jsme fotografický ateliér, kde jsou vystaveny staré fotoaparáty, na kterých se fotilo na skleněné destičky. Sami jsme se mohli přenést do minulých let. Převlékli jsme se do historických obleků a paní průvodkyně nás vyfotila tak, jak se fotilo kdysi. Dále jsme viděli předměty, které patřily členům rodiny, prohlédli jsme si další prostory, kde byly vystaveny staré typy fotoaparátů a dalších zařízení potřebných pro vytvoření pěkné fotografie, i soukromé obytné místnosti, kde rodina bydlela. Viděli jsme také staré dobové fotografie, vyzkoušeli si práci v temné komoře, shlédli jsme film o historii rodiny Seidelů a na závěr jsme starým perem a tuší psali dobovou pohlednici. Návštěva muzea byla velmi zajímavá.

Tato etapa soutěže byla zaměřena na první pomoc. Pozvali jsme paní z ČČK, která seznámila soutěžící se zásadami první pomoci. Soutěžící se dozvěděli, co dělat v případě různých poranění, jak ošetřit, zlomeniny nebo krvácení, jak poskytnout umělé dýchání z úst do úst a masáž srdce, co dělat, když je zraněný v bezvědomí nebo jak zavázat vlasy v případě, že má někdo vši. Vše si také prakticky vyzkoušely.

V úterý 15. července jsme opět vyrazili na exkurzi do grafitového dolu v Českém Krumlově. Tento důl byl otevřen v roce 1975 a těžil se zde grafit. Těžba grafitu byla ukončena v roce 2003, protože se k nám začal dovážet levnější grafit z Číny. Z grafitu se vyrábí tuhy do tužek a různá maziva. Jedním z odběratelů českokrumlovského grafitu byla také známá firma na výrobu tužek a pastelek KOH-I-Noor Hardtmuth a.s.
Prohlídka dolu začala tím, že jsme „vyfasovali" kombinézu, návleky a gumovky. Když jsme měli na sobě „pracovní" oblek horníků, dostali jsme helmu a opasek se svítilnou, kterou jsme připevnili na helmu. Potom jsme jeli hornickým vláčkem trasu 1200 m do štoly. Vagóny vláčku byly velmi malé. Sotva jsme se do nich vešli. Vláček nás zavezl do štoly do místa, kde se nacházel „komín" - svislá větrací a úniková šachta. Nacházeli jsme se v hloubce 70 m pod zemí. Paní průvodkyně nám pověděla něco o historii dolu. Pokračovali jsme dalších 800 m štolou pěšky. Viděli jsme velký větrák, hydraulickou vrtačku, se kterou se vrtali díry do stěn štoly do hloubky 1,2 m. Do nich se následně vkládala trhavina a odstřelovaly se bloky horniny. Další zajímavý stroj byl VVR 4, tzv. veverka, který měl 4 vrtáky, a hloubily se s ním štoly. V dole byla zima, bylo tam pouze 10°C, vlhko a tma. Svítili jsme si na cestu svítilnami na helmách. Abychom podle hornické pověry měli štěstí, načernili jsme si obličeje grafitem ze stěn štoly. V jedné části dolu jsme také hledali barevné kamínky, které tam údajně zanechali permoníci.
Na vlastní kůži jsme mohli alespoň na chvíli zakusit, jaká je práce horníků. Prohlídka grafitového dolu byla zajímavá a poučná.

2.7. jsme navštívili regionální muzeum, kde byla instalovaná výstava obrazů Zdeňka Buriana. Původně jsme plánovali pravěkou přestřelku na Křižáku, ale protože pršelo, změnili jsme cestu do pravěku a navštívili tuto výstavu. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí ze života pravěkých lovců. Kromě originálních obrazů Zdeňka Buriana, které zachycují život pravěkých lidí a lovců, jsme mohli vidět také paleontologické exponáty, zbraně pravěkých lovců z pazourku a modely koster a pozůstatků koster vyhynulých pravěkých tvorů. Na prohlídkové trase byla také vytvořena pravěká jeskyně, ve které žil pravěký lovec. Výstava byla velmi zajímavá.

Partneři

       
    NadaceCEZ