Ve středu 30.7. jsme pokračovali v naší prázdninové etapové soutěži, abychom byli zase o krok blíže k pokladu. Navštívili jsme Kouzelné bylinky – bylinkovou zahradu, která se rozkládá nad Dubíkem naproti zámecké zahradě. V zahradě bylo mnoho záhonů a na každém z nich rostly bylinky, které pomáhají na určitou nemoc – například na kašel, žaludek, na nervy apod. Bylinky jsme si prohlédli, přivoněli k nim, ochutnali je. Takový pelyněk – nic moc, byl pořádně hořký. Potom jsme se přesunuli do bylinkového studia, kde jsme se učili některé bylinky poznávat, poznávali jsme je také po vůni a po hmatu se zavázanýma očima a také jsme vyplňovali test, co jsme se ten den o bylinkách naučili. Na závěr jsme si připravili bylinkový čaj – paní, která nás bylinkovou zahradou provázela, nám připravila dvě konvičky. Do každé jsme si podle našeho výběru vybrali bylinky a připravili jsme si lahodné čaje. Cestou domů jsme si ještě prošli zámeckou zahradu a podívali se na medvědy.

29. 7. jsme se vydali na výlet do Tábora, abychom se podívali do Muzeua čokolády a marcipánu. Do Tábora jsme jeli vlakem. Když jsme přišli do Muzea, nejprve jsme navštívili rukodělnou dílnu. Pro každého z nás byla připravena podložka, marcipánová „plastelína" různých barev a plastová rydýlka a nožíky. Vyráběli jsme z marcipánu srdíčka, sněhuláky, kytičky, figurky – co nás napadlo. Každý výrobek jsme naaranžovali na tácek a paní z dílny nám ho zabalila do celofánu. Hotové výrobky jsme si odvezli domu a marcipán, který jsme nespotřebovali, jsme mohli sníst. Potom jsme si prohlédli celé muzeum. Byly zde vystaveny scény z různých pohádek a večerníčků, model části města Tábora, květinové dekorace – a to vše z marcipánu. Byly zde také panenky Barbie, které byly oblečeny do marcipánových šatů. Mohli jsme se také podívat do sklepa, kde byla perníková chaloupka, bílá paní nebo peklo, mohli si zajít do čoko baru, dát si horkou čokoládu a nějaké sladkosti. V obchodě v muzeu jsme si mohli koupit čokoládové bonbony, kterých zde bylo velké množství různých druhů. Den v Táboře jsme si opravdu užili.

25.7. jsme pokračovali v soutěži Cesta za pokladem. Vyrazili jsme do terénní stanice experimentální archeologie u Křížového vrchu, kterou zřídili a využívají pracovníci regionálního muzea George a Honza. Tentokrát jsme se stali pravěkými lovci, stříleli z luku do terče a házeli oštěpem. Dokonce nám pár šípů zaletělo za terč do křoví. Přes veškeré snažení a prolézání hustým křovím jsme šípy nenašli. Potom jsme jako správní pravěcí lovci nasbírali dřevo na oheň, abychom si mohli opéct buřty.

Ve středu 23.7. bylo krásné počasí, a tak jsme zavolali do místního útulku, jestli můžeme přijít vyvenčit pejsky. Když jsme do útulku přišli, dostali od nás pejskové piškoty, po kterých se hned zaprášilo. V útulku bylo opravdu hodně psů. Byli nám svěřeni čtyři menší pejskové, o které jsme se měli starat. Jeden dokonce nebyl zvyklý chodit na vodítku, ale zvládli jsme to. Vzali jsme je na procházku na louky pod Křižákem.